Sgìreachd-easbaig Skálholt
| Skálholtsbiskupa Sgìreachd-easbaig Skálholt | |
| |
| Fiosrachadh | |
| Stèidheachadh | 1056 agus 1919 |
| Dùthach |  Innis Tìle
|
| Creideamh | Lùtaireachd |
| Eaglais | Eaglais Chaitligeach (1056 - 1540), Þjóðkirkjan 1540 |
| làrach-lìn | Duilleag Oifigeil |
'S e Sgìreachd-easbaig agus aon de na làraich eachdraidheil as cudromaiche san dùthaich 's a th' ann an Skálholt.[1] Tha e suidhichte ann an ceann a deas Innise Tìle, faisg air Selfoss, ann an Bláskógabyggð, san roinn Suðurland (Roinn a Deas), ri taobh na h-Aibhne Hvítá. Tha an t-ainm a' ciallachadh Lag an Àrois sa chànan aca, bho Skála (Àros) agus Holt (lag). Ghabh an dùthaich ri Criosdaidheachd anns an 11mh Linn, pròiseas ris an canadh Kristnitakin (Gàidhlig: Crìosdachadh Innis Tìle).[2] Chuireadh air dòigh dà sgìreachd-easbaig, Hólar ann an Hjaltadalur ann an 1106, a tha suidhichte ann an taobh tuath na dùthcha agus Skálholt fhèin, ann an 1056. Chaidh Skálholt a thaghadh o chionns gu robh e gu math faisg air Þingvellir, far an robh pàrlamaid na duthcha (Innis-Tìlis: Alþingi). Chuireadh Skálholt ri chèile le Hólar ann an aon sgìreachd-easbaig nàiseanta ann an 1801. Chaidh eaglais a thogail ann an Skálholt goirid às deidh na ràinig Crìosdaidheachd dhan dùthaich agus an sin shuidh a' chiad easbaig ann an Innis Tìle. Bha Skálholt na phrìomh-bhaile na dùthcha fad timcheall air 750 bliadhna, agus b' ann an an seo a chaidh a' chiad sgoil fhosgladh ann an Innis Tìle, air an robh Skálholtsskóli.[3] Tha fios gun robh timcheall air 1,200 neach a' fuireach ann an Skálholt, am baile as motha aig an àm.
Easbaigean[deasaich | deasaich an tùs]
Seo na easbaigean a bh' ann fhad 's a bha an dùthaich fhathast fo sgàil na h-Eaglaise Chaitligiche.
- 1056–1080: Ísleifur Gissurarson
- 1082–1118: Gissur Ísleifsson
- 1118–1133: Þorlákur Runólfsson
- 1134–1148: Magnús Einarsson
- 1152–1176: Klængur Þorsteinsson
- 1178–1193: St. Þorlákur helgi Þórhallsson
- 1195–1211: Páll Jónsson
- 1216–1237: Magnús Gissurarson
- 1238–1268: Sigvarður Þéttmarsson
- 1269–1298: Árni Þorláksson
- 1304–1320: Árni Helgason
- 1321–1321: Grímur Skútuson
- 1322–1339: Jón Halldórsson
- 1339–1341: Jón Indriðason
- 1343–1348: Jón Sigurðsson
- 1350–1360: Gyrðir Ívarsson
- 1362–1364: Þórarinn Sigurðsson
- 1365–1381: Oddgeir Þorsteinsson
- 1382–1391: Mikael
- 1391–1405: Vilchin Hinriksson
- 1406–1413: Jón
- 1413–1426: Árni Ólafsson
- 1426–1433: Jón Gerreksson
- 1435–1437: Jón Vilhjálmsson Craxton
- 1437–1447: Gozewijn Comhaer
- 1448–1462: Marcellus de Niveriis
- 1462–1465: Jón Stefánsson Krabbe
- 1466–1475: Sveinn spaki Pétursson
- 1477–1490: Magnús Eyjólfsson
- 1491–1518: Stefán Jónsson
- 1521–1540: Ögmundur Pálsson
Easbaigean Lùtaireach[deasaich | deasaich an tùs]
Seo liosta nan easbaigean on a ghabh an dùthaich ri Lùtaireachd.
- 1540–1548: Gissur Einarsson
- 1549–1557: Marteinn Einarsson
- 1558–1587: Gísli Jónsson
- 1589–1630: Oddur Einarsson
- 1632–1638: Gísli Oddsson
- 1639–1674: Brynjólfur Sveinsson
- 1674–1697: Þórður Þorláksson
- 1698–1720: Jón Vídalín
- 1722–1743: Jón Árnason
- 1744–1745: Ludvig Harboe
- 1747–1753: Ólafur Gíslason
- 1754–1785: Finnur Jónsson
- 1777–1796: Hannes Finnsson
- 1797–1801: Geir Vídalín
Easbaigean Nàiseanta[deasaich | deasaich an tùs]
- 1801 – 1823: Geir Vídalín
- 1824 – 1845: Steingrímur Jónsson
- 1846 – 1866: Helgi G. Thordersen
- 1866 – 1889: Pétur Pétursson
- 1889 – 1908: Hallgrímur Sveinsson
- 1908 – 1916: Þórhallur Bjarnarson
- 1917 – 1939: Jón Helgason
- 1939 – 1953: Sigurgeir Sigurðsson
- 1953 – 1959: Ásmundur Guðmundsson
- 1959 – 1981: Sigurbjörn Einarsson
- 1981 – 1989: Pétur Sigurgeirsson
- 1989 – 1997: Ólafur Skúlason
- 1998 – 2012: Karl Sigurbjörnsson
- 2012 - Agnes M. Sigurðardóttir
Iomraidhean[deasaich | deasaich an tùs]
- ↑ Iceland Road Guide
- ↑ Kirkjukort
- ↑ Mjöll Snæsdóttir, Gavin Lucas og Orri Vésteinsson (2006). Saga Biskupsstólanna. Fornleifar og rannsóknir í Skálholti. Reykjavík: Bókaútgáfan Hólar. bls. 675.
